Rok vydání: 1994
Cena na GOG.com: Zdarma
Stáhněte si hru: GOG
 | ||
| Obal hry Teenagent |
Agent Mlíčňák je hra studia Metropolis Software, které mělo do té doby zkušenosti jen s hrou tvořenou pouze zdigitalizovanými fotografiemi s názvem Tajemnica Statuetki (Tajemství sošky). Hra se vyznačuje vysokou obtížností, což vlastně Agent Mlíčňák o rok později také.
 |
| Tajemnica Statuetki |
Bolek a Lolek v herním průmyslu
Kostrou studia byl programátor Adrian Chmielarz a grafik Grzegorz Miechowski.
Právě hezkou grafikou a propracovanou animací Agent Mlíčňák zaujal.
Adventury té doby měly jednoduchou grafiku, kdy hlavní hrdina poklekl ke
chtěnému předmětu, který na to zmizel z obrazovky a objevil se v
inventáři. Zde můžeme třeba vidět, jak si Kevin (v anglické verzi Mark)
na ruku namotává prádelní šňůru. Spousta vtipných animací nás provází
celou hrou.Chmielarz roku 2002 ze studia odešel a s ostatními kolegy založil studio People Can Fly (dnes Epic Games Poland), známé hrami jako Painkiller či pozdější Gears of War: Judgment.
Miechowski po odkoupení Metropolis Software CD Projektem (série Witcher) v roce 2009 s několika kolegy odešel a založil 11 bit studios, jejichž nejznámější hra doposud je série Tower offense her, Anomaly. Jde o opačný princip Tower defense her.
 |
| obal k české verzi hry - Agent Mlíčňák |
Obrázek nad tímto textem vám možná hru spíše připomene. S tímto obalem ji totiž distribuovala firma Vochozka Trading u nás v Česku. O překlad se postaral v té době známý redaktor časopisu SCORE Andrej Anastasov. V herních plátcích Agent Mlíčňák dostával kolem 80% a díky povedenému překladu ji hráči (mě nevyjímaje) začali považovat za české dílo.
Je to o pilulce, která... nebo radši ne
Hra začíná intrem, ve kterém se dozvíte vše, co potřebujete vědět. V bankách po celém světě se ztrácí zlato doslova před očima. Super tajná služba RGB už si s případem neví rady a jejich poslední nadějí, po vzoru bezdětných párů, je investice do vědmy. Ta jim řekne jméno vhodného člověka, který tento případ vyřeší. Mark Hopper. V česku Kevin Hoppes. Asi proto, že se s tímto jménem lépe vymýšlely vtipy. No a třeba dialogy jako tento by se asi překládaly hůře:"Hello, sir. I'm Mark."
"What a pity you're not a dollar."
Mark je vlastně průměrný teenager, ze kterého se shodou okolností stane tajný agent v kšiltovce. Za vyřešení případu dostane holky. Hromadu holek. Holky přece milují tajné agenty, ne?
S nabitým elánem a průkazem v kapse vstupujete do první části hry, což je jakýsi výcvikový tábor. Dostanete postupně 3 úkoly, jejichž splnění je nezbytné pro postup do dalšího dobrodružství. Tento act mě baví ze všech nejvíc. Možná taky pomohlo, že právě ta část, kdy se musíte dostat z tábora, byla uvolněna jako demoverze a tvůrci si tak na ní dali záležet. Poměr délky k obtížnosti a vtipu je zde skvěle vyvážen. A dobře si ji pamatuju. Taky jsem to po těch letech, až na jednu vyjímku, prošel bez návodu.
 |
| Popkulturních odkazů je ve hře dost |
Jakmile splníte poslední úkol a dokážete všem, že jste mise hoden, putujete do vesnice, ve které se nachází sídlo hlavního záporáka (John Noty). Právě vesnice je jeden z důvodů, proč si původ hry mnozí pletli. Každé místo vykresluje krajinu ne nepodobnou těm v dědinách po celé České republice. Vizuálně by to tedy šlo. Horší to je s obtížností, která si s vámi pěkně hraje. Brzo se ale bavit přestanete. Do inventáře vám poměrně rychle naskáká něco přes 2 desítky předmětů. Tím ještě sranda končit nemusí, problém je v tom, že používání předmětů někdy postrádá logiku. Hlavně na chatě u jezera. Společně s možností používat jeden předmět z inventáře na druhý se z adventury brzy stane klikací hra s metodou pokus-omyl. Taky nezapomeňte znova kliknout na již zdánlivě neaktivní předmět. Ještě může nastat leccos nového. Laťka obtížnosti je tedy k******* vysoko, hra naštěstí pořád neztrácí na vtipu.
 |
| Jako na Šumavě |
Po překlouskání návodu se konečně dostanete do sídla. Tady opět nastává úleva v podobě prázdného inventáře a věci se dávají do pořádku. Úkoly zase začínají být logické, místností není mnoho a vše pomalu spěje ke konci. Humor zůstává. Jeden z hlavních důvodů, díky kterému mám hru jasně v paměti, je momentka, kdy se téměř na konci hry musíte skrýt před odhalením. V místnosti ale není žádné vhodné místo. No nic, snad se ještě vlezete za kraj obrazovky.
 |
| Jedna z těžších pasáží ve 3. actu |
Můj názor
Kdybych měl hru hodnotit, tak i dnes si zaslouží
pěkných 75%. Na hodnocení ubírá těžká obtížnost, díky které ji většina
hráčů bez návodu nedohrála. V dávných dobách na nepřeplněném trhu nám
nezbývalo, než na tu veverku pořád klikat, dokud... Krásný příklad toho,
jak se kdysi hrálo, si můžete přečíst v komentářích na DJOldGames.Hrál jsem anglickou verzi hry staženou z gogu. Českou verzi už si moc nepamatuju, takže tady nemůžu hodnotit. Mnohé recenze ale mluví o lepším počinu, než je v originále. I v anglické verzi hra nepostrádá vtip a díky hraní se slovy budou vtipy opět jiné než v ostatních překladech. Taky díky velkému množství popkulturních narážek se jí oplatí zahrát i dnes.
GOG při příležitosti vydání 100. hry uvolnil zdarma ke stažení právě toto dílo. Tak když už nic, zkuste aspoň ten první act :-).
zdroje: http://www.wikipedia.org/
http://www.oldgames.sk/
Žádné komentáře:
Okomentovat