GOG okénko - Die by the Sword

Žánr: 3d Person Akce
Rok vydání: 1998
Cena na GOG.com: 4,49€
Kupte si hru: GOG

---

Obal hry DBTS

Do dnešního okénka jsem si vybral opět starší hru, Dark Souls našich otců, Die by the Sword. Moje nejstarší vzpomínka na tuto hru je asi ze 3. třídy. kdy mi kamarád povídá: "Mám nový LEVEL a je tam super hra, 'Dije by tche sfort'. Přijdeš po škole?" V té době byla pro náš každá nová neznámá hra prioritou před vším ostatním. Hned ten den po škole jsem se díval, jak kamarád mydlí jednoho protivníka za druhým, mnou nepochopitelným způsobem. Máchal mečem ve stejných směrech, jako jezdil myší. Já se do hraní nepouštěl, pořád jsem totiž nechápal, jak to vlastně může fungovat. Postupem času jsme se o hře bavili čím dál méně a mé pozdější vzpomínky na ní zbyly dvě. Náš zkomolený název a ovládání meče myší.


Die by the Sword (DBTS) je prvotina americké firmy Treyarch, která byla posléze koupena Activisionem, aby v něm dělali hry jako je série NHL či Call of Duty. Část svých her tvoří také pro konzoli Wii, jejíž ovladač snímající pohyb má hodně společného právě s ovládáním hry DBTS.

Jedno z log společnosti Treyarch

Pro svou první hru vytvořili revoluční technologii VSim (Virtuální Simulace), kdy - zatímco šipkami ovládáte postavu - pohybem myši ze strany na stranu mácháte mečem ve stejné ose. O podobnosti této technologie s Wii ovladačem se můžete přesvědčit např. ve videu na Youtube. Není divu, že veškerý Hype před vydáním se soustředil hlavně na tuto funkci.

Černý rytíř na scénu

 

Tvůrci uvádějí jako inspiraci Monty Python a jejich film Svatý Grál. Film je plný skečů a předloha hlavního hrdiny hry bude nejspíš tento týpek. Odpovídaly by tomu hlášky a sekání končetin. Ono je to vlastně taky alfa a omega celé hry, ale k tomu později.

Jak už jsem se zmínil, veškerý Hype byl věnován technologii VSim (dobře, taky se chvástali neuvěřitelně detailní 3D grafikou), která velmi pravděpodobně pohltila všechen rozpočet. Design levelů stojí za prd, kamera často blbne a příběh... no, první Mario má lepší. Dobové recenze krom VSim chválí ještě grafiku a kupodivu i tu "inteligentní" kameru, díky které vždy víte, kde vaše postava stojí.

Zády k nepřátelům, z toho většinou nevyváznete živí

Holt byla jiná doba. Co dnes vypadá hnusně a zastarale, kdysi bylo super realistické a nadčasové. Naštěstí pro mladší ročníky existuje Extended verze, která dává hře HD rozlišení, vylepšuje textury a přidává možnost quicksavu. Mně osobně ale více vyhovovala původní verze. Zdá se mi plynulejší a zmatená kamera je v Extended verzi ještě horší. Každopádně ke stažení je zde, funguje i na verzi z GOGu.

Too hard, didn't play

 

Jak se teda DBTS hraje? Kvůli obtížnosti doporučují autoři zahrát si nejprve Tutorial, který toho ale moc nenaučí. Po něm je na výběr příběhový mód Quests, poté Arena, kde si navolíte, proti jakému nepřiteli budete bojovat, a nakonec Tournament, kde bojujete s více protivníky. Poslední dva módy více než cokoli jiného připomínají hry jako War of the Roses nebo Chivalry.

Na začátku příběhového módu je krátké intro, kde jste jako rytíř se svou milou. Co se však nestane, zlí koboldi ji unesou a vy se za nimi rozběhnete do jeskyně, kde už začínáte postavu ovládat. Tolik k úvodu. Pokud jste poslouchali rad autorů a pustili si Tutorial, prvního kobolda stěží umlátíte. V další části už ale nebudete stačit na koboldy dva. Ovládání pomocí VSim je zprvu opravdu těžké a zvykat si na něj budete při častém umírání. Někteří hráči tvrdí, že jim s pochopením ovládání pomohly hlavně módy Tournament a Arena. Jakmile zvládnete používat VSim na jedničku, můžete si protivníka doslova rozsekat úd po údu (mimochodem, "úd po údu" je volný překlad datadisku, který ke hře vyšel ke konci roku 1998 - Limb for Limb).

Takhle vypadá Extended edition

Jak budete postupovat hrou, budou se měnit i nepřátelé a jejich počet, takže je hra čím dál těžší. Krom koboldů budete brzy bojovat s orky (kteří vypadají jako prasata), kudlankami či skeletony. Tato rozdílná monstra vylepšují zážitek ze hry, protože na každou příšeru musíte jít s jinou taktikou. Jakou, na to už si musíte přijít sami. Monstra se navíc mezi sebou nemají ráda, takže se často stane, že jste jen nezúčastněným divákem boje mezi orkem a kudlankou. Oslabený vítěz - většinou kudlanka - už není takový problém jako dva nepřátelé plní sil.

Hra má po vzoru starých her také své secrety v každém levelu a statistiky na jeho konci. Úrovní není moc a jsou docela krátké, herní dobu ale výrazně prodlužuje obtížnost. Boj s více než 2 protivníky je často k uzoufání a po dvacáté smrti máte sto chutí sáhnout po nějakých cheatech. Těch existuje spousta a jeden z oficiálních si můžete zapnout jednoduše v nastavení ovládání.

VSim nebo Arcade?

 

Krom možnosti VSim, kde ovládáte meč myší, máte i možnost "Keyboard VSim", kde se různé úhly meče nastavují pomocí numerických kláves 1-9. Krom nastavení pro joystick je na výběr ještě poslední možnost Arcade, kde má meč přednastavená komba na 3 tlačítkách - 4, 5 a 6 . V tomto režimu celou hru dohrajete v podstatě jen s drcením číslovky 5. Hra tím ale hodně ztrácí na své jedinečnosti a je z ní normální mlátička, díky příběhu navíc docela nudná.

Pokud tedy máte dost nervů, z Dark Souls jste naučeni umírat a nevadí vám retro hraní (ani Extended edice nevypadá bůhvíjak krásně), DBTS doporučuji vyzkoušet, pouze však se zapnutým VSim.
Je nejspíš pravdou, že před 15 lety bych hru hodnotil mnohem lépe, ale i dnes bych jí dal pořád alespoň těch 60%. Hry, kde opakujete jednu část do zblbnutí nebo dokud neznáte každý váš move nazpaměť, se dnes už moc nedělají (čest Dark Souls).